Pozorujeme proudění vzduchu nosními dírkami. Zkusme si všimnout rozdílného vjemu při nádechu a při výdechu. S nádechem vstupuje o něco chladnější, čerstvý vzduch, který prochází tělem, naplňuje plíce, rozšiřuje spodní oblouky žeber. Ohřátý vzduch odchází s výdechem. S pocitem, že pouštíme veškeré přebytečné napětí z našeho těla.
Po chvíli tohoto pozorování si můžeme všimnout, co se s naším dechem stalo, jak se sám automaticky prodloužil a prohloubil, a dále ho necháme volně a přirozeně plynout.
Dalším způsobem vnímání dechu je jeho pozorování v jednotlivých částech těla. Například v břišní stěně, ve které si představujeme dětský nafukovací balónek, který se s nádechem rozpíná do všech stran a s výdechem se vyfukuje.
S nádechem se tedy naše břišní stěna vyklenuje směrem dopředu a s výdechem se zpět přitahuje směrem k páteři. Ve spodních obloucích žeber si můžeme představovat natahovací harmoniku, která se s nádechem roztahuje do stran a s výdechem se stahuje zpět ke svému středu. V horní části hrudníku sledujeme, jak se s nádechem celý pocitově zvedá a s výdechem opět klesá. Naše srdce se rozšiřuje do své nekonečné lásky a pochopení.
V tomto vnímání si můžeme pomoct i tím, že na jednotlivé části těla přikládáme své dlaně a pozorujeme jemné pohyby pod nimi.
Vědomé posílání dechu do středu hrudního koše. Zde máme uložené své srdeční centrum, takzvanou srdeční čakru. Představte si své srdce jako zavřeného ptáčka v kleci, který touží po tom, roztáhnout svá křídla a vylétnout z klece ven.
S každým nádechem mu to umožňujte stále víc. Zvětšujte, rozšiřujte, otvírejte své srdce s každým dalším nádechem víc a víc a volně, velmi jemně a úlevně vydechujte. Ale pozor, vše se děje bez úsilí. Jde to úplně samo a nemusíme se o to vůbec snažit.
Účinné je také počítání dechu. Na kolik dob se nadechujeme a na kolik vydechujeme. Postupně se tyto doby snažíme vědomě prodlužovat. Nádech na 1-2-3, výdech na 1-2-3 a postupně prodlužujeme. Nádech na 1-2-3-4-5-6, výdech na 1-2-3-4-5-6.
Zpočátku můžete mít pocit, že se vám nedaří, nebo že vás to ani nebaví. Ale to nevadí. Důležité je vytrvat. Dechová cvičení jsou především o pravidelnosti, trpělivosti a o tréninku. Čím častěji to budete zkoušet, tím lépe a snadněji to půjde a také ponese výsledky ve formě vnitřního klidu, přívalu energie a radosti.
